Case Law

Latest documents

  • Case nº 847/22 of I, August 09, 2022

    Neodporuje-li to nejlepšímu zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, nesmějí obecné soudy stavět do kolize právo rodiče na svobodnou volbu (a nerušený výkon) povolání s jeho právem na realizaci rodičovské odpovědnosti a odmítat nalezení kompromisního řešení (zohledňujícího i tatáž práva druhého rodiče) s pouhým odkazem na komplikovanost požadované úpravy, jinak porušují čl. 26 odst. 1 ve spojení s čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a stát jejich prostřednictvím selhává ve svých pozitivních závazcích plynoucích z čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Populární název Povinnost soudu zohlednit při rozhodování o péči či styku i specifika zaměstnání rodičů

  • Case nº 2689/21 of I, August 09, 2022

    Je věcí obecných soudů určit, osvědčil-li se podmíněně propuštěný z výkonu trestu odnětí svobody, je však nutno zohlednit všechny skutečně relevantní okolnosti. Závěr o neosvědčení se není možné založit na jednání, kterého se dopustila, a za které byla pravomocně odsouzena jiná osoba, ale výhradně na jednání osoby, o jejíž osvědčení jde. Přehlédne-li takové pochybení i soud rozhodující o stížnosti, jde o zásah do základních práv. Populární název Povinnost řádně posoudit podmínky osvědčení se podmíněně propuštěné osoby

  • Case nº 129/21 of III, August 02, 2022

    I. Právní jednání je určité tehdy, má-li jistý minimální obsah a může-li být zjištěn jeho smysl. Podstatné je, aby obsah právního jednání byl v okamžiku uzavření smlouvy zřejmý především smluvním stranám. II. Je povinností soudů volit přednostně takový výklad právního jednání, který zakládá jeho platnost, a nikoliv jeho neplatnost nebo zdánlivost. Odepřou-li soudy formalistickým výkladem smlouvy autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které zamýšlely právním řádem nezakázaným právním jednáním ve své právní sféře vyvolat, poruší tím jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. III. Na smlouvu o smlouvě budoucí nelze klást co do její určitosti tytéž požadavky jako na realizační kupní smlouvu, která následně slouží jako podklad pro vkladové řízení u katastrálního úřadu. Populární název Přepjatě formalistický výklad smlouvy o smlouvě budoucí

  • Case nº 1415/22 of II, July 27, 2022

    Právní věta není k dispozici. Populární název K právu obviněného být osobně slyšen při rozhodování o vazbě

  • Case nº 2431/21 of IV, July 19, 2022

    K podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, není nutné, aby napadené opatření obecné povahy ukládalo povinnost navrhovateli, ale postačí logicky konsekventní a myslitelné tvrzení, že navrhovatel jím je dotčen na svých právech. Není-li takové dotčení náležitě posouzeno, dojde k porušení základního práva navrhovatele na přístup k soudu zaručené v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Populární název K procesní aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení obecné povahy podle § 101a odst. 1 soudního řádu správního

  • Case nº 649/22 of IV, July 19, 2022

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, aniž se náležitě vypořádá s možností použití § 142 odst. 3 ve spojení s § 136 téhož zákona [při určení konkrétní výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu úvahou soudu v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů], poruší právo žalobce zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Populární název K nákladům řízení o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jehož výše byla určena úvahou soudu

  • Case nº 3150/21 of I, July 19, 2022

    Předběžným opatřením není do práv a povinností účastníků řízení zasahováno konečným způsobem a z toho důvodu lze tato rozhodnutí podrobit ústavněprávnímu přezkumu toliko v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti. Populární název Omezený přezkum ústavnosti předběžných opatření

  • Case nº 3063/21 of IV, July 19, 2022

    Rozhoduje-li soud o náhradě nákladů v řízení o vydání náhradního pozemku podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je povinen vzít v úvahu jak právní povahu takového řízení (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu), tak i to, zda postup státu vůči oprávněné osobě (žalobci) při uspokojování jejího restitučního nároku nebyl liknavý či svévolný a nezakládal mimořádnou možnost požadovat konkrétní pozemky mimo veřejnou nabídku. Stejně tak však musí posoudit, zda oprávněná osoba z procesního hlediska nezavinila zastavení řízení (§ 146 odst. 2 občanského soudního řádu), konkrétně, zda nezahájila řízení, ač mohla/měla vědět, že požadovaný pozemek nebude možné vydat, a z tohoto důvodu pak musela (i opakovaně) navrhnout soudu zastavení řízení, tj. kdy postupovala procesně neopatrně, a v důsledku toho způsobila vznik nákladů, které by v takovém řízení jinak nevznikly. Populární název K řádnému odůvodnění rozhodnutí o nákladech řízení - procesní zavinění v případě zpětvzetí návrhu v řízení o vydání náhradního pozemku

  • Case nº 100/22 of III, July 15, 2022

    Právo na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv zahrnuje i právo na kontradiktorní řízení (adversarial trial, procédure contradictoire). Podle Evropského soudu pro lidská práva to znamená, že strany řízení musí mít možnost seznámit se se stanovisky a důkazy, které byly předloženy soudu s cílem ovlivnit jeho rozhodnutí, a vyjádřit se k nim. Také Ústavní soud ve své judikatuře považuje zásadu kontradiktornosti za součást práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zdůrazňuje, že vytvoření prostoru pro účinné vznesení námitek (v kontradiktorním schématu řízení) nejlépe zajistí ochranu základních práv, jež je z hlediska fair procesu prvotním účelem soudního řízení. Institucionálně garantovaná možnost dotčených osob návrhy a námitkami účinně participovat na soudním procesu patří mezi elementární pravidla soudního řešení sporů, a dovozuje vazbu této zásady i na čl. 37 odst. 3 Listiny, zaručující rovnost účastníků řízení. Tato východiska je nutno aplikovat i na rozhodování obecných soudů o nákladech řízení. Podle § 210 odst. 1 občanského soudního řádu se odvolání proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručuje účastníkům, jejichž práv a povinností se týká, je-li to s ohledem na okolnosti případu či povahu věci vhodné a účelné. Zákonná úprava sice nestanoví povinnost, aby odvolání proti rozhodnutí o nákladech řízení bylo vždy doručeno i dalším účastníkům, ani aby bylo k posouzení takového odvolání nařízeno jednání. Toto ustanovení však podle názoru Ústavního soudu je třeba vykládat tak, že v případech, v nichž obecné soudy neumožnily účastníkům řízení vyjádřit se k takovému odvolání a následně o nákladech řízení rozhodly v jejich neprospěch, se jedná o porušení práva na spravedlivý proces. Neposkytli-li Městský soud v Praze stěžovatelce možnost se k odvolání třetího vedlejšího účastníka řízení proti usnesení o nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků vyjádřit, neboť jí toto usnesení nebylo doručeno, měl při svém rozhodování Vrchní soud v Praze, který stěžovatelce uložil povinnost zaplatit třetímu vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení, k dispozici pouze argumentaci třetího vedlejšího účastníka, aniž by dal stěžovatelce možnost předložit vlastní argumenty, takže řízení před ním nemělo kontradiktorní charakter, čímž bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy a čl. 36 odst. 1 Listiny. Populární název Zásada kontradiktornosti při rozhodování o nákladech řízení

  • Case nº 104/20 of Plný, June 28, 2022

    Povinnost složit zálohu na náklady insolvenčního řízení podle § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), je součástí „stanoveného postupu“ při uplatnění práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jehož úprava náleží zákonodárci ve smyslu čl. 36 odst. 4 Listiny. Tento institut jak z pohledu práva na přístup k soudu, tak z pohledu práva na rovné zacházení (čl. 37 odst. 3 Listiny) vykazuje znaky, které jej v rovině ústavněprávní mohou za určitých okolností diskvalifikovat. Výrazné posílení ochranných prvků zamezujících, resp. odrazujících od podávání tzv. šikanózních věřitelských insolvenčních návrhů, jejichž záměrem je zejména poškození jiné osoby (např. soutěžitele) na pověsti a důvěryhodnosti už samotnou informací o zahájení insolvenčního řízení, je legitimním cílem napadeného ustanovení. Zavedení zálohy na náklady insolvenčního řízení, jako institutu sledujícího eventuálně i reparační funkci, je ústavněprávně ospravedlnitelné. Jiné možnosti nabízené proti podávání šikanózních věřitelských návrhů, jako např. přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti osoby, proti níž byl podán insolvenční návrh odmítnutý pak pro zjevnou bezdůvodnost vinou insolvenčního navrhovatele, či uložení sankce sledující stejný účel, jakož i fakultativní instituty závislé na úvaze soudu (stanovení zálohy podle § 108 odst. 2 insolvenčního zákona), zjevně nedokázaly zamezit negativním účinkům takového podání (diskreditaci údajného dlužníka). I když má tato záloha jinou povahu, než např. soudní poplatek nebo jistota na náklady předběžného opatření, není naprosto vyloučeno použití institutů zmírňujících dopady překážek, které brání věřiteli v přístupu k soudu, podle subsidiárně aplikovatelného občanského soudního řádu. Použití např. osvobození od placení soudního poplatku na bázi prosté analogie s § 138 o. s. ř. však není na místě, ledaže by pro to byly ve zcela výjimečném případě dány řádně doložené důvody. V opačném případě by mohlo docházet k rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jak jsou vyjmenovány v § 5 insolvenčního zákona, pokud by některý z účastníků byl nespravedlivě znevýhodňován a byla tak narušena rovnost mezi věřiteli. Dobrodiní osvobození od soudních poplatků ale není možno jakkoliv nárokovat. Řádný průběh insolvenčního řízení je i v zájmu insolvenčního věřitele, který tím, že řízení vyvolal, může nést povinnost úhrady části dlužníkem případně nepokrytých nákladů. Riziko možného nevrácení zálohy lze při patřičné bdělosti insolvenčního věřitele omezit či eliminovat na akceptovatelnou úroveň. Populární název K povinnosti složit zálohu na náklady insolvenčního řízení

VLEX uses login cookies to provide you with a better browsing experience. If you click on 'Accept' or continue browsing this site we consider that you accept our cookie policy. ACCEPT